Kdysi jsem měla takový sen.. připravit pro dospělé akci, ve které se - 24 hodin vcelku - bude pořád něco dít, bez spaní, bez odpočinkových přestávek, prostě 24 hodin v činnosti a čilosti. Tak dlouho jsem o tom snila, až se mi to – za pomoci mých přátel a kamarádů – povedlo.
Nejtěžší bylo naplánovat to tak, aby nevznikaly prázdné chvíle. Ne vždycky se to povedlo, některé družstvo bylo třeba hodně rychlé a pak našlo i čas na odpočinek. Začátek byl vždycky v noci, někdy ve 22, o půlnoci nebo ve tři ráno, podle okolností a návaznosti na dopravu. Pro mě bylo nejtěžší to, že jsem už noc předtím skoro nespala, pak další noc v akci, přes den jsem si nenechala ujít nic z toho, co se dělo, takže na konci čtyřiadvacítky jsem padala únavou. Ale bylo to krásné a doufám, že přes únavu a bolavé nohy se to líbilo i všem zúčastněným.
Čtyřiadvacítek bylo šest a jejich čas přicházel vždy se začátkem nového školního roku.
Žádné komentáře:
Okomentovat