Znovu okrasná jabloň

Šla jsem zas kolem jablůňky s okrasnými maličkými jablíčky, Ještě víc zčervenaly a zdá se jich v koruně ještě víc :) To bude krásné zdobení na adventní věnce!

TUDYDU

Moje neteř Jitka je moc šikovná, šije a maluje krásné originální hračky pod značkou TUDYDU. Tady jsou fotky z jejího stánku z jarmarku.

11.říjen

Růžičky ještě kvetou, je krásné babí léto, dneska je 24 °C.

A jablůňka s okrasnými minijablíčky je obalená plody. Ztěžklé větve se sklánějí až k zemi.

Sléz

Všude sucho, tráva sežehnutá, ale sléz roste a kvete.

Usínáčci

Když se chce člověk něco pořádně naučit, musí trénovat tak dlouho, až se mu začne dařit. Tak já pořád trénuju. V rámci tréninku jsem doháčkovala usínáčky :) Stačí je jen tak vzít pod paži a mazat do postýlky...

Dali byste si?

Dotvořila jsem  nějaké háčkované občerstvení. Dali byste si dortík, sušenku nebo chlebíček a kávu se šlehačkou? :)

Chobotnice

Než se narodí další prasynovče (nevím, co to bude), háčkovala jsem chobotničku, a hned radši dvě, aby měla i Agátka.

 

Prasynovče je kluk Tadeáš :)

Kočka pro Áďu

Konečně jsem doháčkovala kočku pro Áďu, obrázek jsem viděla na pinterestu, postup jsem domýšlela při tvoření.  Doufám, že se mu bude líbit.

Zas všechno kvete

Pár obrázků mých i Jitčiných

Píseň o rodné zemi

Měla jsem vždycky ráda říkanky i básničky a jako trochu odrostlejší dítě jsem moc ráda recitovala. Bylo mi jedno, že je to k nějakému výročí, hlavně, že jsem mohla předvést své pojetí "uměleckého" přednesu. A přednášela jsem pořád, i doma, třeba na zahrádce, když mě nikdo neslyšel, panenkám, vlastně to ani nemusely být básničky, panenkám jsem přednášela i pohádky, měnila jsem hlasy postav a naivně dramatizovala :) :) Přesto jsem se nikdy nezbavila trémy, která mě na veřejnosti stíhá doposud. Našla jsem na netu báseň, kterou jsem kdysi přednášela.

Jaroslav Seifert

Píseň o rodné zemi (Zhasněte světla, 1938)

 

Krásná jako kvítka na modranském džbánku

je ta země, která vlastí je ti,

krásná jako kvítka na modranském džbánku,

sladká jako střída dalamánku,

do nějž nůž jsi vnořil k rukojeti.

 

Stokrát zklamán, rady nevěda si, 

znovu vždycky navracíš se domů,

stokrát zklamán, rady nevěda si,

k zemi bohaté a plné krásy,

k chudé jako jaro v čerstvém lomu.

Krásná jako kvítka na modranském džbánku,

těžká, těžká jako vlastní vina

– není z těch, na něž se zapomíná.

Naposledy kolem tvého spánku

padne prudce její hořká hlína.

 

Jestřábník

Včera jsem na procházce v trávníku zahlídla kytku, kterou jsem neviděla už léta. Kdysi moje maminka ji měla na zahrádce, ale pak se ztratila. Tak jsem neodolala a hned jsem se snažila vyfotit jestřábník oranžový. Nádherný!

Morče

Moje sestra má ráda morčata. Už jich chovala mnoho, přes zimu v kotcích, od jara do podzimu si miláčkové užívali velký výběh. Rádi se schovávali třeba pod velkými listy rebarbory nebo v hustých rybízech. Mělo to jedinou nevýhodu - vždycky se našel nějaký predátor, který některé z nich odnesl. Většinou kuna, potvora, našla je i po přestěhování výběhu. Tak jsem si myslela, že sestře věnuju morče, které jí nikdo neodnese. Není dokonalé, jsem jen začátečník. Ale je příjemné do ruky a velké jako opravdové morče. A nejsem si jistá,  jestli ho nakonec neodnese některé vnouče :) :)

 

 

Citát

G. B. Shaw